Demokratizace a lidská práva

Demokracie a lidská práva se zdají být v západním spoleenskovdním diskursu i politické praxi tsne propojenými pojmy. Je ovem jejich blízkost skutene tak oividná? Ve smyslu této otázky je základním cílem monografie analyzovat význam a dsledky promn diskursu demokratizace a lidských práv pro souasné sociopolitické procesy, a to s pihlédnutím a drazem na realitu stední Evropy. Kniha nejprve rozebírá metodologické výzvy souasného výzkumu demokratizace a lidských práv a vymezuje klíové termíny spjaté s nedemokratickými reimy a jejich demokratizací, dále rozebírá jejich vývoj po demokratizaci, tedy smování nkterých demokratizujících se reim spíe k reimm hybridním, vetn jejich pomru k dodrování lidských práv. V dalích kapitolách autoi kladou základní otázky po smyslu a definici demokracie, jejích rzných formách a koncepcích, podrobn rozebírají lidská práva, promny jejich zdvodnní v rzných obdobích a rzných kolách politické filozofie a zamují se i na otázku konstitucionalismu a jeho propojení s demokracií a lidskými právy. Druhá ást knihy je zamena na konkrétnjí a praktitjí problémy: vztah voleb a demokratizace, demokratizaci a lidská práva pohledem souasných základních teorií mezinárodních vztah i sekuritizaci lidských práv a demokracie. Poslední kapitola se zamuje na otázku, do jaké míry s sebou demokratizace státu stední Evropy pinesla poruování nkterých lidských práv a jak je posuzovaly ústavní soudy tchto stát a Evropský soud pro lidská práva. Jaká je podstata vztahu mezi demokracií a konceptem lidských práv? Pedstavuje jakýkoli demokratizaní proces zárove úsilí o nastolení i zlepení ochrany lidských práv? Potebujeme, aby i v dneních státech reprezentovaných demokratickými reimy byla ochrana lidských práv stejn intenzivní jako v ée nedemokracií? Autorský tým tvoí politologové, právníci a politití filozofové psobící na Masarykov univerzit v Brn.